Kategorie: Církev pod lupou, Úvod

Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně

Image

Ještě před půl stoletím slavila církev katolická 2. února jako „svátek Očištění Panny Marie“. Napadlo vás někdy, proč Maria, andělem pozdravena jako milostiplná a podle učení církve „bez dědičného hříchu počatá“, potřebovala očistit? Maria byla ženou svého lidu a také na ní se vztahoval „poporodní“ očišťovací rituál žen – matek.

 


 

Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.

(W. Shakespeare, Romeo a Julie)

 

Ještě před půl stoletím slavila církev katolická 2. února jako „svátek Očištění Panny Marie“. Napadlo vás někdy, proč Maria, andělem pozdravena jako milostiplná a podle učení církve „bez dědičného hříchu počatá“, potřebovala očistit? Maria byla ženou svého lidu a také na ní se vztahoval „poporodní“ očišťovací rituál žen – matek. Vysvětlení, co znamenaly pojmy čistý/nečistý tehdy a jaký význam mají dnes, by vydalo na samostatný článek. O rituálech, které musel dodržovat každý „pravověrný“ Izraelita, se více můžeme dočíst třeba v „Knize knih“ (bibli), 3. knize Mojžíšově, zvané Leviticus.

Jen ve stručnosti a tolik, kolik se týká tohoto svátku. Žena, která porodila chlapce, byla považovaná za nečistou po dobu 40 dnů, tj. cca šest týdnů. V „křesťanském“ prostředí již nenazýváme ženu po porodu nečistou, ale šestinedělkou. Zajímavý rozdíl v pojmech? Mnohem zajímavější se mi jeví skutečnost, že po narození dívky - dcery se období prodloužilo na 80 dnů. Diskriminace žen už od narození, nebo překvapivá znalost chování a projevů novorozeňat odlišného pohlaví?

Vraťme se však k názvu svátku. Již samo jeho pojmenování - „Očištění Panny Marie“ - stavělo do popředí věřících jako oslavence Pannu Marii. Ve středověku pak především Panna Maria jako bolestná Matka Boží (Mater Dolorosa).

Dalším označením tohoto svátku, především v lidové zbožnosti, je „Hromnice“, v německy mluvících oblastech pak „Lichtmesse“. Vzniklo na základě symbolů, které doprovázely liturgii tohoto svátku: žehnání svící (hromniček) a světelný průvod. Posvěcené svíčky se používaly v domácnostech na obranu proti zlému duchu, což mnohdy vedlo až k fetišismu. Ani tyto lidové názvy nevypovídaly o vlastní tématice svátku.

Změna římského misálu po 2. Vatikánském koncilu, přinesla i změnu názvu tohoto svátku. Od r. 1969 až dosud je v liturgickém kalendáři slaven jako „svátek Uvedení Páně do chrámu“. Tím církev naprosto zřetelně dala najevo, že „oslavencem“ není Matka Boží, ale Syn Boží, resp. v tomto případě Dítě Ježíš.

K těmto třem názvům jednoho svátku, které jsou více či méně používané i v současnosti, můžeme přidat ještě jeden – „Svátek setkání“. Název se poprvé objevil zhruba v polovině 5. století ve východní (jeruzalémské) církvi, která jej slavila (a slaví) 40. den po svátku Ježíšova narození jako velkou procesní slavnost se světelným průvodem. Ústředním tématem byla perikopa z evangelia sv. Lukáše o setkání Ježíše se Simeonem.

Že toto pojmenování svátku bylo známé i v západní církvi (římské), svědčí mj. i slova biskupa Josefa Hloucha 1. V „minutěnkách ticha“ bychom mohli číst u data 2. února: „Setkání s lidmi tak často zraní, zabolí, poskvrní, duši zatíží bolem, zanechá smutek… Toto setkání /s Pánem/ uklidní, potěší, očistí, posvětí, duši ozdobí, zanechá v ní nové krásy, hodnoty. Snaž se aspoň touhou setkat se s Pánem co nejčastěji!

Mnohé skutečnosti, na které jsme byli zvyklí a také jsme je uměli nějak popsat, nazvat či pojmenovat se proměnily nebo zcela změnily. Jejich význam, smysl, podstata se však časem „zahalila“ mlhou – zamlžily se. Tím víc bychom se měli radovat z toho, že stále existují skutečnosti, jejichž proměna v pojmenování více a více „odhaluje“ jejich podstatu. Mezi ně patří i svátek Páně, který západní církev slaví 2. února.

 

1 Prof. ThDr. Josef Hlouch byl v letech 1947 – 1972 devátým biskupem českobudějovickým. V letech 1952 – 1963 byl nuceně internován na různých místech republiky, svého úřadu se mohl znovu ujmout až v r. 1968. Knihu „Minutěnka“ napsal v r. 1964 v Koclířově a r. 1969 ji vydal biskupský ordinariát v Českých Budějovicích.  


A.U.tor

print Formát pro tisk



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 14 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

, - odpovědět
avatar
Martino
KKC 1260
„Kristus totiž zemřel za všechny, a protože poslední povolání člověka je ve skutečnosti jen jedno, totiž božské, musíme být přesvědčeni, že Duch svatý dává všem možnost, aby se přičlenili k tomuto velikonočnímu tajemství způsobem, který zná jen Bůh.“ Každý člověk, který hledá pravdu a plní Boží vůli tak, jak ji poznává, může být spasen, i když nepoznal Kristovo evangelium a jeho církev. Dá se předpokládat, že by tyto osoby projevily výslovnou touhu po křtu, kdyby poznaly, že je nezbytný.

Díky Martino - konečně od Tebe něco pozitivního. Jen tak dál a třeba přehodnotíš i kauzu Bezák. Bůh Ti pomáhej.
odpověděl(a)
avatar
I mně se ta Martinova poslední odpověď zdá už mnohem lepší.
S tou touhou po křtu má ostatně úplnou pravdu, sama jsem to pocítila. Ještě aby uznal, že každý kráčíme jinými cestami a že toho křtu je možné dosáhnout i mimo římskokatolickou církev, a bude to O.K.
Není třeba se bát, že nastává konec křesťanské víry v ČR. Já myslím, že to tak není, spíš naopak. Jenom nesmí nikdo chtít lámat lidské duše.
, - odpovědět
avatar
Přidávám i sem poznámku, kterou použiji ve více diskusích. Stále totiž jde o totéž.
Osou všech rozhovorů v těchto tématech je otázka, kterou řešil už apoštol Pavel v listě Římanům a v 1. Korintským.
Někdo jí všechno, i maso, ikdyž možná bylo obětováno modlám.
Jiný je nejí z principu: bylo obětováno modlám. Znečistil by se.
Pavel nazývá ty první silnými ve víře, mají nést ty slabé (neštvat proti nim, jak se tu často děje).
Ironií je (to Pavel nezmiňuje), že ti slabí, zásadoví, se cítí silnými a útočí na ty "liberální".
Na obou stranách je tendence vybojovat svůj boj, zvítězit argumenty (nebo posměchem) nad těmi jinými. To nejde, to není cesta vpřed. Neplatí to už ani ve světě.
Ve všech válkách které proběhly (počínaje snad (říkáme husitskými), ve skutečnosti to byly války křižácké - ti přinášeli první internacionální pomoc, následně i tou třicetiletou - nemyslím teď války proti absolutnímu zlu nacionalismu a pod.), nikdo nezvítězil, a na konci se protivníci stejně museli učit umění žít a vycházet spolu. (Poté, co zůstalo všechno rozbité).
Učme se žít spolu bez válčení.
odpověděl(a)
avatar
Václave, to je k zamyšlení. Pěkné.
, - odpovědět
avatar
Pane Martino, stále mi neodpovídáte. Budiž, uznávám, že církev je jedna a to ostatní jsou duchovní společenství, jednoty, bratrstva atd. Ale jde o to, co z toho podle vás plyne? Že mimo církev není spásy? Nebo uznáváte, že Bůh nakonec sám rozhoduje o tom, koho spasí, na základě svých, námi možná nepochopených kritérií?
A že stejně tak rozhoduje o tom, s kým bude komunikovat a s kým ne?
Pokud ne, pak Boha a jeho možnosti podceňujete.
odpověděl(a)
avatar
EvaH
Ale jde o to, co z toho podle vás plyne? Že mimo církev není spásy? Nebo uznáváte, že Bůh nakonec sám rozhoduje o tom, koho spasí, na základě svých, námi možná nepochopených kritérií?

Martino
KKC 1260
„Kristus totiž zemřel za všechny, a protože poslední povolání člověka je ve skutečnosti jen jedno, totiž božské, musíme být přesvědčeni, že Duch svatý dává všem možnost, aby se přičlenili k tomuto velikonočnímu tajemství způsobem, který zná jen Bůh.“ Každý člověk, který hledá pravdu a plní Boží vůli tak, jak ji poznává, může být spasen, i když nepoznal Kristovo evangelium a jeho církev. Dá se předpokládat, že by tyto osoby projevily výslovnou touhu po křtu, kdyby poznaly, že je nezbytný.
, - odpovědět
avatar
Tady vidíte, jak se vytvářejí svátky. Pár dědků ve Vatikánu vám vytvoří svátek podle přání. Je libo proti hromu, nebo očišťování Panny Marie, nebo uvedení Páně do chrámu, nebo proti virům v počítači. Není problém, vytvoříme. A vy všechny ovce světa, poskakujte ten den okolo oltářů, zpívejte nábožné písně, čuďte kadidlem, barvu ornátu stanovujeme červenou, ještě k tomu vydáme mešní a breviářové modlitby. Jestli tohle potřebuje většina lidí ke své víře? V co vlastně věří? Já to tedy nepotřebuji.
odpověděl(a)
avatar
V pořádku,my to respektujeme,ale je hodně lidí,co tyhle rituály potřebují,ty byste zase měl respektovat vy.Mimochodem známe spousty rituálů nejen náboženských a respektujeme je všichni.Proč tyhle náboženské vadí? Copak vzdávat poctu a čest máme jen králům,politikům a pod.?
odpověděl(a)
avatar
Ještě zajímavější je, že máš potřebu sem psát. Výtvory dědků z Vatikánu aspoň někoho pobaví ...
odpověděl(a)
avatar
Proč jsem píšu? Protože jsem katolík a vadí mi tyto karikatury Boha. Řeknu vám to v podobenství, proč mi to vadí. Rodiče se snaží žít dobře, dobře vychovat své děti. Rodiče jsou učitelé, učí náboženství, morálku, etiku. Jeden jejich syn se nepovedl, krade, droguje, nepracuje. Lidi to vidí a ptají se. Jak takový to lidé mohou učit? Neuměli vychovat syna a chtějí učit jiné. Máme jiné lidi přivádět k Bohu. A lidé se ptají: proč je tolik kněží pedofilů, proč máte kostel plný nesrozumitelného haraburdí, proč nemají farnosti průhledné hospodaření, proč berou kněží peníze do kapsy, proč se řeckokat. kněz může oženit a římkat. kněz ne když mají stejnou věrouku, stejného papeže i Boha.... Chápete? Mě vadí karikatury Boha, které tady hierarchická církev stále okuřuje. Ty bůžky je třeba převrátit a lidem ukázat skutečného Boha.
odpověděl(a)
avatar
Hugo a kdo tě nutí tyto poměrné detaily ŘKC sledovat? Když tě rozčilují tak se jich nezúčastňuj. Já pokud něco nechápu nebo mi to nesedí, tak jednám. A jsem v pohodě 1
, - odpovědět
avatar
Martino odpověděl.
Nevidím žádnou složitost naší ŘKC. Katolík má ctít a respektovat Desatero Božích Přikázání a Patero přikázání Církevní. To je vše.


Musím Tě pochválit Martino za stoprocentní pravdivá slova.
ale teď bych Tě chtěl poprosit, kdyby jsi mi ještě vysvětlil proč se tím neřídíš Ty, Baxant, Zvolenský, Sokol, vatikánská kurie a někteří mocní kardinálové, kteří sedí ve Vatikánu?
Ctít a respektovat boží zákony nestačí. Ty se musí především žít a jen tak můžou Ti co o nich mluví dávat příklad všem kolem sebe. Jinak je to velká složitost. 1
odpověděl(a)
avatar
Mně Martino také dluží odpověď na otázku, kterou jsem mu položila, když se odvolával na Židy a na složitost jejich zákona, proti které jsou katolické zásady prý tak jednoduché.
Ptala jsem se, zda si proto Židé mysleli, že ostatní lidé nebudou spaseni nebo že snad Bůh o ně vůbec nejeví zájem.
Odpovím si sama. Židé se sice považovali za vyvolený národ, ale nemysleli si, že Bůh nejeví zájem o nežidy. Nečekali ani, že se všichni stanou Židy. Byli přesvědčeni, že jejich povinnosti se vztahují jen na ně. Z jednoduchého důvodu: Nepovažovali své náboženství za univerzální.
Římští katolíci však své náboženství za univerzální většinou považují. V tom je ten háček. Univerzální může být jen to, co je všemi akceptovatelné. Tedy čím méně, tím lépe.
odpověděl(a)
avatar
Pro EvaH: Římští katolíci nepovažují své náboženství za univerzální, ale za jediné pravdivé, to je rozdíl. A jediné pravdivé zdaleka není to, co všichni akceptují. To by podle Vás bylo univerzální a pravdivé, až by si celý svět řekl, že vraždit je v pořádku?
Neznám katolíka, který by říkal, že Bůh se dívá jen na kotolíky a ostatní mu sou ukradení. Kdy by tomu tak bylo, proč bychom dle Vás měli šířit evangelium?
To je malá reakce na Vaši samoodpovězenou otázku.
odpověděl(a)
avatar
Nerozuměl jste otázce.
odpověděl(a)
avatar
Vy věříte, že Bůh svěřil Petrovi moc svazovat a rozvazovat. Dobrá. Rozhodl se tím však Bůh, že už nebude ani sám povolávat, koho bude chtít, nýbrž jen toho, koho potvrdí církev?
To znamená třeba nekatolíka?
odpověděl(a)
avatar
Evo, bych viděl problém v tom: "ne univerzální, ale jediné pravdivé, to je rozdíl..." Je to vlastně domyšleno protimluv. Pokud je jediné pravdivé pak je univerzální, jenom to ještě někteří zabedněnci nepochopili.
Mně by stačilo říci že Ježíš je pravda a jeho učení je pravdivé. Pak je tu ještě naše ŘKC podání tohoto učení a ŘKC praxe v historii, která vede na Radimovo "jediné pravdivé" Tím zařazuje každé jiné....kam asi" Je to záměna skutečné Pravdy za podřízení pravdy mocenským zájmům stačí se začíst do historie náboženství. Nutno přiznat že ŘKC v tom občasném zabloudění není sama.
odpověděl(a)
avatar
EvaH
Ptala jsem se, zda si proto Židé mysleli, že ostatní lidé nebudou spaseni nebo že snad Bůh o ně vůbec nejeví zájem.

Martino
Nechápu, proč se obracíte ne mě. Proč se neobracíte jako nekatolička s otázkami na všechny ostatní katolíky. Diskuse je věc otevřená a není to jen dialog dvou, ale všech.
Nevím ,co si Židé mysleli, nejsem odborníkem na judaismus, ale rozhodně ze SZ je zřejmé každému, že Bůh si je vyvolil a jim se zjevil, k nim promlouval a s nimi uzavřel Smlouvu.

EvaH
Římští katolíci však své náboženství za univerzální většinou považují. V tom je ten háček. Univerzální může být jen to, co je všemi akceptovatelné.

Martino
Římští katolíci svoji víru za univerzální považují, protože universální je. Bůh to tak učinil. Neomezil víru již jen na jediný národ, ale na všechny národy, když se vyslovil: „Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky..“ Je tedy nesmysl a nelogičnost konstatovat, že universální může být jen to, co j všemi akceptovatelné. Zákon o dopravě říká, že jezdíme na zelenou a přesto někteří to nerespektují a jezdí na červenou. Podle vás tedy není Zákon o dopravě universální, protože ho všichni neakceptují. Ta univerzalita Církve je v tom, že Bůh Ježíš Kristus uzavřel Novou Smlouvu, o které řekl, toto j Smlouva nová a věčná. Vy jste paní EvoH neustále v pokušení slovíčkařením, nikoliv ucelenou výpovědí zpochybňovat něco, co zpochybnit nelze. Církev je jen jedna, protože Kristus založil jen jednu Církev. Církev je katolická tedy / všeobecná/, tedy universální, neboť není již součástí SZ, ale NZ.
, - odpovědět
avatar
Podepsán A.U.tor. Stydí podepsat i pod svůj článek. Článek o katolickém haraburdí má odvést pozornost od naléhavých problémů církve, tady a teď. Autorem by mohl být nějaký chudák farář, s omezeným intelektem. Možná to dostal přikázáno, možná si myslí, že těmito teologickými veletoči někoho získá. Bylo by dobré, kdyby mi to A.U.tor. vysvětlil, co článkem zamýšlel.
odpověděl(a)
avatar
Hugo
Bylo by dobré, kdyby mi to A.U.tor. vysvětlil, co článkem zamýšlel.

Martino
To je nad možnosti tvého chápání, pokud ti to do tohoto okamžiku není zřejmé. Je to součástí článku.
, - odpovědět
avatar
Eva napsala: Je pravda, že v dobách, kdy bylo náboženství povinné, lidé věděli víc, ale často jen formálně. Nerozuměli tomu úplně stejně jako dnes. Moji rodiče kdysi vzpomínali, jak se jako děti modlili například „sedí na krabici“ místo „sedí na pravici“ a nikdo z dospělých si toho ani nevšiml a neopravil je. Měla taková dětská modlitba smysl?
Myslím si, že Bůh prostě nemůže chtít po každém člověku, aby byl tak vzdělaný.Milá Evo všímáte si správně


Z doby kdy bylo náboženství povinné a nikoliv příkladné, vzešlo mnoho ateistů. Lidé sice věděli více, ale až na vyjímky převládala tradičnost, zvykovost, nikoliv žitá víra. To někde trvá dodnes. Za komunistů tito zvykoví to řešili jednoduše, pro kariéru a peníze zvykovosti zbavilo a přestali chodit do kostela. Bylo ale mnoho těch, kteří vydrželi a dál žili svoji živou víru a nedbali na to, že jejich děti nebudou studovat, nebo že je vyhodí z dobře placeného místa. Znovu říkám žili živou víru a svědčili o ní svými skutky, které byly vidět a díky jim se stávali věřícími nevěřící. Byla to na jednu stranu velmi těžká doba, ale z hlediska víry doba velice krásná. Já osobně jsem poznal mnoho vynikajícíh kněží a duchovních vůdců, kteří nemohli veřejně působit, ale přesto udělali pro církev neskutečné množství vynikající práce, jen proto že byli mezi námi a šli příkladem i přes své pronásledování. Dnes se nevím proč až moc zabydleli ve svých sídlech a nechce se jim ven mezi nás. Vyhlášený rok milosrdenství je krásná věc, ale aby mu všichni rozuměli věřící i nevěřící musí vidět příklady těch, kteří nás do roku milosrdenství uvádějí. A musí hlavně to milosrdenství sami udělovat a nabízet třeba tím, že přestanou mlčet a ubližovat svému spolubratru arcibiskupu Robertu Bezákovi. Mnoho věřících lidí mávne rukou a co máte pořád s tím Bezákem, nás to nezajímá, to ať si vyřeší tam ti nahoře. My si to nějak odžijeme stejně jako naši zvykovou víru. Před nespravedlností se nesmí uhýbat ani v rodinách ani v církvi. Hezký den paní Evo.
odpověděl(a)
avatar
Mně se ta Evina poznámka o složitosti naší ŘKC čím dál víc líbí. Je to jednoduchá a přitom nesmírně hluboká pravda.
Boží sdělení je pro každého a proto musí být jednoduché, aby ho pochopil a mohl z něho žít i někdo, kdo není školený (vzdělání to není) Martino, nebo vzdělaný jako třeba M.O.Vácha.
Kdykoli jsem se začetl do katechismu, řekl jsem si že tak složité konstrukce snad nemyslí vážně.
Možná a to je jen moje úvaha, že náš odpůrce satan si řekl, že když křesťanství nemůže ztéci neláskou a nenávistí, tak je aspoň zesložití aby bylo mnoha lidem nesrozumitelné a nepochopitelné. Chytráků, kteří se tomu propůjčí a cítí se přitom jako apoštolové najdeš až až.
odpověděl(a)
avatar
Spilka
Mně se ta Evina poznámka o složitosti naší ŘKC čím dál víc líbí. Je to jednoduchá a přitom nesmírně hluboká pravda.

Martino
Nevidím žádnou složitost naší ŘKC. Katolík má ctít a respektovat Desatero Božích Přikázání a Patero přikázání Církevní. To je vše. Pokud má nějaké nejasnosti má za 2000 let křesťanství možnost podívat se do KKC o kterém Jan Pavel II. napsal v roce 1995, když nechal všemi biskupy světa připravit poslední vydání, že KKC je jasnou a srozumitelnou orientací pro duchovní i laiky. Didaché neboli učení dvanácti apoštolů z roku kolem 70 n.l. je označován také jako první KKC má jen 16 bodů. Poslední KKC má cca. 800 stran. Někdo položí otázku proč nás Církev takto zatěžuje? Ale to přeci není pravda. Církev nepřipravuje KKC předem, ale jako odpověď na otázky věřících, aby zachovala jednotu. Připadá mi příliš laciné konstatovat, že učení ŘKC je příliš složité, jak konstatuje EvaH. Kolik lidé se věnují studiu nejen pro svoji karieru, ale jen pro své koníčky a ani kariera, ani jejich koníčky jim věčný život s Kristem nezaručí ani nezajistí. Správně řekl Jan Pavel II., že největším nepřítelem katolíků je jejich vlastní nevědomost. Bohužel mnozí si nepřipouští, že hřeší hříchem vědomé nevědomosti, tedy leností a ta patří mezi hříchy těžké.
odpověděl(a)
avatar
Četl jsem o jednom, kdo uměl dobře vyučovat. Používal příběhy a podobenství.
Většinou to pochopili i děti.
Nevím, proč máme potřebu vše tak zamotat. A na tom zamotaném se dál staví.
I zákoníci nás potřebovali ochránit od zla okolo nás s patřičnou precizností a rezervou.
Neděláme to stejně?
Nebylo by lepší všechny ty nesrozumitelné § spálit a začít znovu, jako učedníci?
odpověděl(a)
avatar
Molnar
Nebylo by lepší všechny ty nesrozumitelné § spálit a začít znovu, jako učedníci?

Martino
I první křesťané měli podobné Molnary, Spilky a další poblouzněné bouřliváky. Proto již v prvním století předložila Církev věřícím závazné učení Didache. Na štěstí pro každého kdo nerezignoval na zdravý rozum jsou dnešní ty § srozumitelné a potřebné.
odpověděl(a)
avatar
Nějak nechápu proč nás Martino pořád bombarduje CIC když stačí 10+6 přikázání a proč káže morálku a soustavně přitom lže o své identitě.
Představte si Ježíše zakukleného jako Martino nebo apoštolové IS, kteří také chtějí vyučovat správnému chování.
Nepotřebuji k tomu CIC, ale je to od tebe soustavné křivé svědectví vůči všem které tu vyučuješ.
, Ad Eva: Příliš složité odpovědět
avatar
Evina poznámka o přílišné složitosti má svou váhu v naší kultuře. Před časem jsem byl na bohoslužbách v Dubaji, kde byl patrný rozdíl od nás či jiných evropských zemí. U nás je na písních kancionálu poznat staletý kulturní vývoj, který se odráží v nápěvech i textech. Najdeme tam nejeden kulturní skvost, ale na druhou stranu je jazyk často vzdálený od stylu Nového zákona. Kontrast jsem si uvědomil právě v Dubaji, kde jsou nápěvy jednoduché zhruba ve stylu rytmických písní (zpěvník Hosana...), ale texty jsou bližší evangeliím a často je citují. Umělecká úroveň scholy se sice nedá srovnávat s našimi lepšími, ale lidé zpívají hlasitěji a více od srdce než u nás. Kněz, starý Evropan, jednou zdůraznil důležitost jednoduchosti pojetí víry. Zřejmě dobře věděl, o čem mluví. Tam by nejspíš Eva svou výhradu nenapsala.
V předávání víry jsou roviny informace a formace, a v Evropě v průběhu historie nejednou převládla rovina informační. Po IIVK je snaha formálně vědomostní výuku katechizmu změnit s větším důrazem na formaci; není to jednoduché a ne vždy úplně šťastné. Kdo chce, kvalitní formaci najít může, počínaje třeba kurzy Alfa. Dobrá formace poskytne mj. logickou kostru víry, do které pak lze jednotlivé informace zařadit.
Ohledně jednoduchosti ovšem nemohu pominout památný výrok učitele marxizmu-leninizmu zvaného Rudý Skřet: Marxistický výklad dějin má jednu přednost. Je jednoduchý. 1 Slyšel jsem rozumnou zásadu, že člověk se má nábožensky vzdělávat alespoň v té míře a oblasti, kterou vyžaduje jeho povolání (např. lékař v bioetice).
, - odpovědět
avatar
Milí katolíci, já vám – jako člověk zvenčí - něco musím říct. Vaše náboženství je příliš složité. Tak třeba mě osobně tohle fakt docela zajímá (proč a jak se vyvíjel nějaký svátek atd.), ale většinu lidí určitě ne. A drtivá většina obyvatel ČR nemá o katolické nauce ponětí. Už jenom proto, že je člověk, do kterého se tohle všechno nehustí hned odmalička, má s tím problém. Jednou jsem byla na přednášce Z. Nešpora: „Jsou Češi skutečně ateisté?“, kde on prohlásil, že kamenné církve se pomalu stávají elitními kluby. A já si myslím, že má docela pravdu. Ty někdejší babičky, které samy nebyly vzdělané, ale bezvýhradně věřily farářovi, už patrně vymřely. A kdo se dnes dá na katolictví? Vzdělaní lidé, kteří už všeho dosáhli a chybí jim jen to duchovno.
Je pravda, že v dobách, kdy bylo náboženství povinné, lidé věděli víc, ale často jen formálně. Nerozuměli tomu úplně stejně jako dnes. Moji rodiče kdysi vzpomínali, jak se jako děti modlili například „sedí na krabici“ místo „sedí na pravici“ a nikdo z dospělých si toho ani nevšiml a neopravil je. Měla taková dětská modlitba smysl?
Myslím si, že Bůh prostě nemůže chtít po každém člověku, aby byl tak vzdělaný.
odpověděl(a)
avatar
Milá paní EvoH. Naše náboženství není složité. Naše náboženství má mnohem větší řád, strukturu a trvání, než např. církve evangelické a možná proto, že Vám zdá příliš složité, protože je toho prostě hodně. Nemyslím si, že by se po katolické církvi prahly intelektuální elity národa, spíš naopak. Je pravda, že mezi katolíky je hodně vzdělaných lidí, ale to zejména proto, že vědí, kde je pravda.
Drtivá většina obyvatel nemá ponětí o Bohu, natož o katolické církvy, proč taky, když je to nezajímá.
Mátě ale pravdu, např. na zelený čtvrtek se v katedrále v Praze myjí nohy zejména elitám, které do kostela jsou jen kvůli tomu a pak občas během roku, to mi také vadí.
odpověděl(a)
avatar
EvaH
Milí katolíci, já vám – jako člověk zvenčí - něco musím říct. Vaše náboženství je příliš složité. Tak třeba mě osobně tohle fakt docela zajímá (proč a jak se vyvíjel nějaký svátek atd.), ale většinu lidí určitě ne.

Martino
A co potom byste musela napsat o judaismu a o tom co musí v nauce zvládnout jejich dítě již ve věku 4 let.
odpověděl(a)
avatar
Nejsem si tak úplně jistá, ale vyznavači judaismu si o lidech jiné víry snad nemyslí že nebudou spaseni nebo něco podobného. Nebo ano?
odpověděl(a)
avatar
Evo dobrá diskuse. 1
Judaismus - ano je složitý proto zůstává omezen na relativně úzkou skupinu lidí. Většinou učenlivých a inteligentních.
Křesťanství ve svých počátcích bylo také velmi jednoduché, a v podstatě může být - dramaticky zjednodušilo Judaismus rozšířený o radostnou zvěst. Doufám, že se k té průzračné jednoduchosti jednou zase vrátí, jiné cesty k evangelizaci není. Tuším že sv.Augustin křesťanskou morálku shrnul do jedné věty: "Miluj a dělej co chceš" - Tomu totiž rozumí každý a platí to pokud ponecháme závěrečný soud Bohu. Je aloe také pravda, že to řekl na základě velkých znalostí a hlubokého rozjímání.
Islám resp. Islámy jsou také jednoduché (bohužel)
odpověděl(a)
avatar
To obvinění z přílišné složitosti je znepokojivé. Není nic špatného na složité nauce, ale neměla by být potřebná pro nás, obyčejné věřící. Myslím si, že pro moji babičku byly Hromnice jednoduché - když byla těžká doba, zapálila hromničku a modlila se. Jsou-li pro nás složité, pravděpodobně děláme chybu. Složitou teorii nepotřebuje každý, viděl bych to spíš jako hobby. Hobby pro toho, kdo se cítí povolán rozvíjet tuto stránku náboženství. Třeba já se cítím povolán pouze k amatérské teologii. Agituji pro to, aby církev byla více společenstvím lidí, kteří hledají Boha, a méně strážkyní nauky. I když uznávám, že i strážci nauky jsou potřební, tak podstata víry v nauce není.
, Peníze jen mysl Vaše? odpovědět
avatar
O sbírkách, penězích a mamonu hovořiti jen ráčíte? Běda Vám. Svátek Uvedení Páně do chrámu o jiném míní. K Pánu se přiznejme a k němu spějme.
Dnes doba vánoční končí. Pro nás též přiznáním se Bohu?

Strana:  1 2   další »