Soud postupoval šalamounsky a vyhnul se náboženskému aspektu dané věci, který ostatni v žalobě nikdo explicitně nevyjádřil. Nevěsta lhala, pokud by to neudělala, ke sňatku by nedošlo, tudíž ženicha podvedla. Spojení dvou lidí dosažené podvodem nevěsty stejně nemá perspektivu, ženich by jí to dal "vyžrat" po muslimsku.
Takže dobré, ne-li nejlepší řešení, ne?
Že je podle mého názoru ženich tupec, nemá na celou kauzu z právního hlediska žádný vliv. Nevěsta si zase tupce chtěla mermomocí vzít, takže si o to řekla.

No, podle me zasadni otazkou je, zda byl zenich panic a taky zda v tom neveste nelhal. Treba lhal - nebyl a pak zjistil.. Á desne se nastval.. a zacal kazat o moralce. Ale treba byl a byl smutnej, ze ona ne a ze mu to nerekla. Treba by ji ani nenechal zavrazdit, treba by si ji jen nevzal a nebo jo, protoze by ji mel proste rad. Jesteze jsou ti "synove sveta" ;)

  

Dobry den,

dnes jsem objevila tyto stranky a protoze jiz vice nez 20 let ziji ve Francii, dovoluji si pripojit nekolik upresneni. Manzelsky par je marockeho puvodu, oba dva jsou praktikujici muslimove, dobre integrovani do francouzské spolecnosti. 30 lety zenich je inzenyr  informatik a 20leta nevesta studentka osetrovatelstvi. Manzelstvi bylo uzavreno v cervenci 2006 v Mons-en-Baroeul ( nedaleko severofrancouzského LILLE) . Vsichni svorne tvrdi, ze oba dva pochazeji z modernich, do evropske spolecnosti dobre integrovanych rodin. 1 dubna 2008 manzelstvi bylo zruseno ( anulovano) soudem v Lille pro omyl v zakladnich kvalitach partnera. Nevesta pres pocatecni nesouhlas se zrusenim souhlasila, nebot se obavala soudnich prutahu . Zruseni nema s rozvodem nic spolecneho, ve Francii neni vzacne. Nejcastejsim duvodem ke zruseni  snatku je prinuceni ci dohoda snatku rodinou. Kauzy se samozrejme ihned chopili novinari a spolky nejruznejsiho  druhu. Pod medialnim tlakem odvolaci soud v Douai zrusil zruseni  snatku i kdyz s nim oba hlavni akteri souhlasili.!  V oduvodneni se uvadi, ze rozhodnuti soudu v Lille by mohlo ohrozit zasady verejneho poradku. A tak v pondeli 17 listopadu 2008 se z paru opet stali manzele. Nevim jakou ulohu hrala skutecnost, ze ministrine spravedlnosti Rachida Dati pochazi téz z muslimského prostredi a verdikt lillskeho soudu zpocatku pokladala za velmi spravne. Jaky je dnes osud techto dvou nebozaku nevim, protoze pripad neni v centru me pozornosti. Jiste je, ze pro nevestu je situace velmi stresujici i kdyz zije v moderni rodine. Ve Francii je bohuzel bezne, ze muzsky clen muslimske rodiny « chrani » cest « zneuctene divky velmi drastickym zpusobem : zabitim, zapalenim ci poleptanim kyselinou.  Islamske pravo sarija dokonce dovoluje ukamenovat i znasilnenou zenu.

Včera jsem se pokusil osvětlit Vám všem poměry v muslimské komunitě. Možná jste to nečetla. Takže odpovídám na obě Vaše otázky. Nelhala ze strachu před manželem(doufala, že na to nepřijde, i my katolíci máme víru a naději).Lhala proto, že muslimská dívka ( v rodině"dobrých muslimů") si nedovede vůbec představit, že by přišla za otcem a řekla mu " tak už tati nejsem panna sorry". Tady nejde o pár facek, tady jde o ŽIVOT! Německé odhady říkají, že otcové bratři, či nejbližší příbuzní zabijí ročně cca. stovku svých "padlých sester" (jen v Německu). Otázka dvě. Pokud by jste si přečetla nějakou publikaci MuDr. Radima Uzla, věnující se těmto problémům(vím , že není pro své názory v křesťanské komunitě příliš oblíben, nicméně je to ve svém oboru odborník Evropského formátu) zjistila by jste, že se vyskytuje i nepanna od přírody. Vyjímečně, ale vyskytuje. A teď tleskejme a házejme kameny. I já jsem za svůj život jistě hodil hodně kamenů, proto mou nadějí je "odposť jim otče neboˇnevědí co činí".

"Aristotelův zákon o vyloučeném třetím doopravdy platí: buď A nebo B a nic mezi."
Rodí se lidé se šesti prsty na ruce, s jednou ledvinou, s párem žeber navíc... Není to sice moc často, ale stává se. Pořád si myslím, proč (by) lhala, (když by) věděla, že na to muž přijde. Možná lékaři řeknou, že zde skutečně platí Aristotelův zákon o vyloučeném třetím a šestiprstí lidé s narostlou jednou ledvinou jsou možní, ale nepanny od přírody ne. Jak to chcete předem vědět..., natož zpětně.

Děkuji, nápodobně i Vám. 

V pohodě. Ať Hospodin žehná Vám i vaší rodině.

Jestli jsem se Vás nějak dotkl, tak se omlouvám. Já proti muslimům nic nemám, evropskou civilizaci sám také nehodnotím nijak vysoko a myslím že už je za zenitem své existence. Konkrétní zkušenost s islámem nemám, ale v jeho militantní formě vidím určité nebezpečí pro budoucnost svých potomků atd... Na to snad mám právo. Můj názor je že vývoj bude podobný jako u křesťanství. muslimy asi čeká podobný proces sekularizace a přechodu k moderní společnosti, možná současný terorismus a podobné jevy je podvědomá reakce na to, co pozvolna přichází.

Jiná zaneprázdnění mne brání, abych v této diskusi pokračoval. Chci jen upozornit na to, že mojí specializací je závazkové právo. Právě z hlediska závazkového práva je rozhodnutí soudu, o kterém se diskutuje, exelentní. Vaší záležitostí je, jaký aspekt užijete. Pavel v Novém zákoně uvádí, že zákon je určený jen přestupníkům, nikoli dobrým věřícím. Tak to bylo a je, proto máme tolik zákonů, vyhlášek a prováděcích příkazů. Víte, řada lidí se pozastavuje nad tím, kolik u nás profituje Jidášů, když k naplnění úradku Božího (Maktub) stačil v biblické době jeden. Nebo proč je tu tolik Koniášů a žádný de Societate Jesu. Ty pak odkazuji na Sokratův osud ve starověkém Řecku. On přežil vládu Tyranů. Teprve po jejich smrti jej donutili demokraticky zvolení zástupci jeho obce, aby požil jed. A to je problém zastupitelské demokracie lidí vzdálených poznání, zaměřujících se převážně na svá práva. Dost tlachání. Majitel tohoto webu by mi mohl oprávněně vyplísnit, že sem píši něco jiného, co není námětem diskuze. Všem přeji jen dobré, ačkoli v zájmu své profese bych měl končit: perte se a žerte se!

Po dvaceti letech strávených v manželství s muslimem, čtrnácti letech života v muslimské rodině i komunitě se domnívám, že taky něco vím o muslimské mentalitě. A tak říkám bravo poslednímu příspěvku Kropáče. Napadlo vás, ohniví kritikové, jak třeba muslimové hodnotí evropskou civilizaci?

Já si dovedu i představit i jiný způsob boje než zabíjení žen, dětí a starců a nevím proč mi tohle podsouváte. Tady jde o souboj názorů, já prosazuji nějaké a Vy zase jiné a takovéhle argumenty jsou dle mého pod úroveň této diskuse.

V tom případě svůj dotaz beru zpět, smozřejmě od Vás žádnou radu zdarma nechci, ani to nebylo mým úmyslem. Prosazovat rovnost všech lidí mi žádné právní ustanovení neukládá, nemám tedy co bych Vám na Vaši adresu mohl sdělit.

S pozdravem

Bohouš

K Vašemu dotazu uloženého do diskuze dnes, v 09:18:02 hod. Pro srozumitelné vyjádření k Vašemu dotazu zdvořile žádám, abyste mi na adresu kropaczavinactiscaliteckacz sdělil, jaké (které) ustanovení křesťanského církevního práva Vám ukládá bojovat za zrovnoprávnění mužů a žen. V obecné poloze Vás ubezpečuji o tom, že Korán, ve srovnání se Starou smlouvou (nesprávně Starý zákon)i Novým zákonem, je vůči mužům a ženám stejně přísný. Uvedené normy církevního práva, ukládají obecně jiné povinnosti ženám, jiné mužům, v zájmu přežití jejich společenství v jejich podmínkách a době, ve které tyto normy vznikaly. Tudíž jestli chcete bojovat za něco takového, o čem píšete, tak se neohánějte křesťanskou vírou. Počítejte však s tím, že při tom Vašem boji budete muset zabíjet muslimské ženy, děti, muže i starce, chtějící žít podle své tradice. Oni totiž Muslimové, ať se Vám to líbí nebo ne, patří k dětem Hospodina. Zrovna tak, jako Židé. V jednoho Boha věřiti budeš je stejné, jako Není Boha kromě Boha. Potom ještě upozorňuji, že nejsem predikant a právní rady neposkytuji zadarmo.

" Protože jí při vstupu do manželství nevadilo, že jde o muslima. A proto bijte nevěřící psy. Píše se o tom v Koránu, jenže málokoho zajímá, že se to nevztahuje na ty, kteří jim nebrání ve víře ani se nechtějí násilím zmocnit země, kterou obývají". Správné otázky klade p. Hrušková. Měla do toho co mluvit? Moje osobní zkušenost s muslimským světem mi říká-Neměla! Samozřejmě neznám tento konkrétní případ, ale u 90% "dobrých muslimů" to funguje. Bránění ve víře, chápou mnozí muslimové velmi široce. Pro řadu z nich je to již protest místních obyvatel proti postavení mešity, či požadavek odhalení tváře ženy kvůli identifikaci. A Džihád může začít. p.s.Pro ilustraci: Šejch Attiyah Saqr, bývalý vedoucí výboru pro fatwy na Al Azhar Šejch Abdu-Sattar Fathallah as-Saed, profesor koránských studií na univerzitě al-Azhar k tomu říká: Není dovoleno ženě cestovat do zahraničí za účelem studia, pouze pokud ji bude doprovázet mahram (mužský doprovod). I kdyby chtěla pracovat na svém Ph.D., mělo by to být odloženo, dokud nebude mít sebou mahram. Může to odložit např. do doby, než se vdá. Důstojnost ženy a ochrana její cti nemůže být obětována kvůli studiu.

Samozřejmě, mělo tam být každou Vaši větu. Ale já, v té chvíli myslel na Bohoušův výrok, že ten soud se vůbec neměl konat. To je i můj názor. Omlouvám se.

Myslím, že bych se mohl s čistým svědomím podepsat pod každou Tvou větu. Islámské právo skutečně zakotvuje nerovnost ženy a muže při soudním procesu. Viz. vyžadování dvojnásobného počtu ženských svědků oproti mužským svědkům. Korán skutečně dovoluje bití žen(pokud není Hrbkův český překlad nepřesný). Mám řadu známých, mezi muslimy a příchozími z muslimského světa. Takže něco ze života o muslimské přizpůsobivosti, toleranci a mentalitě. Můj přítel Habib byl svou rodinou pozván do Turecka na svatbu sestřenice. Tam mu jeho otec podstrčil papír k podpisu jakožto svědkovi. Po jeho podpisu zjistil že je ženat. Okamžitě opustil Turecko, ale ještě donedávna splácel peníze za souhlas s rozvodem. Ty peníze totiž předem vyinkasoval jeho otec, ale závazek zůstal na Habibovi. Přítel si proti vůli rodiny vzal slovenskou vdovu se dvěma dětmi(stará se o ně vzorně). Jeho otec jej napadl nožem a pokusil se jej zabít, je totiž dobrý muslim, je Hadži(ten kdo navštívil Mekku). Odposlechnuto v turecké kavárničce po požáru v Ludwigshavenu(únor 9 mrtvých).Rozhovor dvou jistě dobrých muslimů: Co bys dělal, kdyby u vás v domě hořelo? Vzal bych kluky a utíkal. A co holky? Kdo by se v takové chvíli staral o holky. Byli jsme na společné večeři s Habibem a jeho přítelem, který zůstal "dobrým muslimem". Jen Habiba nepřekvapilo , že narozdíl od nás si jeho přítel nepřivedl manželku, ale milenku. Vysvětlil mi to jednoduše. Dobrý muslim může mít čtyři manželky. Z hlediska muslimů "Bohužel" toto Evropské právo zatím nepovoluje. Deficit řeší pomocí milenek. Jejich počet se samozřejmě řídí podle finančních možností od jedné do tří (u dobrých muslimů). Manželka do toho nemá co mluvit. V případě že je nutné zvolit levnější řešení, jsou k dispozici bordely. Pan Umlauf se jistě může snad i s Kropáčem(taky se nezlobím), projít kolem Mnichovských nočních podniků nabízejících erotiku. Tak 80% mužů, kteří se tam ochomýtají je "lehce tmavší pleti". Patrně všichni dobří muslimové. Radši se snažím nedomyslet, jak se té dívce v té komunitě dýchá(pokud ještě dýchá).

Já bych také nikomu to právo na panenství nevěsty neupíral, vadí mi to soudní řešení  Nemám představu jak to udělat, sám bych tohle neřešil a prostřednictvím státních institucí už vůbec ne. Rozhodně to ze strany toho muže žádné hrdinství nebylo, silná osobnost dovede odpouštět. Jestli je spolu nic nepoutalo a vše bylo dohodnuto mimo ně, tak je možná lepší že to skončilo takhle. Ta žena má  snad možnost se od tohohle podivného spolku odtrhnout a postavit se na vlastní nohy, naštěstí nežije v islámské zemi a tak není její osud zpečetěn. Ta společnost která takto "moudře" rozhodla by měla mít nějaké mechanismy jak jí v tom pomoci.

Já si myslím že takhle to brát nejde. To potom nemůže nikdo nic namítat třeba proti rasismu a diskriminaci, prostě řeknu, že je pro mně důležitá barva kůže a černocha do svoji restaurace nepustím, když bych to chtěl dotáhnout ad absurdum. Já myslím že každá společnost dost tvrdě stanovuje co je důležité a co není a zákony země jsou toho odrazem.

S timto pochopitelne souhlasim a tu volnost v stanoveni toho, co je dulezite jsem myslel v ramci rozumnych mezi, aby to nebylo v konfliktu s jinymi bezne uznavanymi hodnotami. I kdyz uz se tady tim pomalu dostavame na tenky led, co jsou to obecne uznavane hodnoty a zvlaste pak "evropske" hodnoty (panenstvi nevesty byla jeste relativne nedavno obecne uznavana hodnota i v Evrope). A jelikoz nevidim zadny konflikt s temito hodnotami - aspon v tom smyslu, jak je chapu ja - v tom, ze nekdo chce, aby jeho nevesta byla panna, asi bych se neodvazoval mu to pravo upirat.

" .....pokud si ja sam chci stanovi, ktera fakta jsou pro me dulezita, nemuzu toto pravo upirat nikomu jinemu, ani muslimovi, protoze evropske pravo je rovne, pro kazdeho stejne..."

Já si myslím že takhle to brát nejde. To potom nemůže nikdo nic namítat třeba proti rasismu a diskriminaci, prostě řeknu, že je pro mně důležitá barva kůže a černocha do svoji restaurace nepustím, když bych to chtěl dotáhnout ad absurdum. Já myslím že každá společnost dost tvrdě stanovuje co je důležité a co není a zákony země jsou toho odrazem. A tady pořád vidím pokus stanovit za důležité jiné hodnoty než jsou typické pro naši evropskou společnost.

Ano, evropan by asi stezi sel k soudu kvuli tomu, ze jeho nevesta nebyla panna. Ale dovedu si predstavit, a urcite by takove pripady sly najit, ze pujde k soudu kvuli tomu, ze mu nevesta zatajila nejake pro nej dulezite skutecnosti, napr. ze ma dite, ma HIV (u snatku na radnici se tusim oddavajici pta, jestli snoubenci vzajemne znaji svuj zdravotni stav) nebo ja nevim, co vymyslet. Takze si myslim, ze soudni spor ve smyslu, ze zenich dostal pred svatbou nepravdive informace ve veci, ktere pro nej hraly zasadni roli pri rozhodovani je bezny i v evropskem kontextu. Jedine, co by slo namitat (stran pruniku islamskeho prava do evropskeho) je, ze soud mel zamitnul zalobu s tim, ze panenstvi neni zavazna vec. K tomu, jestli tohle lze provest by chtelo uz trochu vedet, jak je ten zakon ve Francii formulovan a mit aspon zakladni povedomi o pravu, ktere ja nemam. Ze sveho laickeho pohledu ale nevidim zadny prunik islamskeho prava ani zde, soud jen prijal tvrzeni, ze tato skutecnost byla pro zenich podstatna na zaklade jeho vyznani (ze to byl zrovna islam neni pro me podstatne). Osobne bych byl vcelku nerad, kdyby v nejakem zakone mely byt vyjmenovane veci, ktere pro me maji byt podstatne a ktere ne. A pokud si ja sam chci stanovi, ktera fakta jsou pro me dulezita, nemuzu toto pravo upirat nikomu jinemu, ani muslimovi, protoze evropske pravo je rovne, pro kazdeho stejne. Proto s rozhodnutim soudu souhlasim a nevidim zde zadny prunik prava islamskeho...